Jak jsme moc nechtěli a stejně jsme se něco naučili...

Zase školení? Votrava, pakárna, ztracenej čas... Všechno víme, všechno známe, všechno jsme už slyšeli.

Jo, přesně takhle to vypadalo na začátku. Dokonce to vypadalo, že některé experty na další školení už ani nedostaneme.

Když jsme z grantů EU dostali dotaci na firemní vzdělávání, bylo jednou z podmínek vybrat jednu jedinou firmu, která nám všechno zajistí. To byl docela oříšek. Takových firem moc není a my v iMi jsme docela nároční. Nejlepší by bylo vybrat si od každého něco, ale to jsme nemohli, unijní předpisy nám svázaly ruce, a tak jsme nakonec museli ukázat prstem na jednu jedinou firmu. Tou byla pražská FBE. Firma s bohatými i mezinárodními zkušenostmi, s lidmi, kteří by nám mohli rozumět.

První vlna školení obchodníků a jejich kolegyň z kanceláří byla sice fajn, ale úplně bouřlivé ovace nesklidila, i když lektoři Petr a Zdeněk ze sebe vydali to nejlepší. Inu není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Pro někoho novinky, pro někoho opakování známých faktů. Pro všechny impuls zavést aspoň něco z toho do praxe. Ale jak? Tisíckrát slyšené ještě neznamená denně používané. Dali jsme hlavy dohromady s náčelníky FBE a zkusili líp definovat, co vlastně potřebujeme. Milan Bobek, ředitel FBE, byl ale připravený – eso, které vylovil z rukávu se jmenovalo Dan Kouřil. A kouřit se opravdu začalo – ale z nás.

„Jak představíte vaši firmu?“ zněla jedna z prvních Danových otázek. Žádný problém, jsme přece dodavatel reklamních předmětů, leader na trhu, druhá největší firma v ČR, máme vlastní značky, pobočku v Hongkongu, partnerskou firmu v Německu, na Slovensku. Prostě jsme nejlepší...

„No a?“ viselo ve vzduchu, „Koho to zajímá?“ Dan tohle sice neřekl, ale jako by se stalo. Stačilo naznačit a rázem tu byla reálná představa, jak po nás přichází někdo další z jiné firmy a začne se vytahovat úplně stejně. A klient zívá a kouká na hodinky...

Cítili jsme, že to není ono, ale přece nepřiznáme, že děláme něco blbě, že jo? Tak se ukaž, Brňáku... Nevyřčená výzva plnila školící místnosti v Praze stejně jako v Brně.

Dan zachoval klid. Přivedl si totiž na pomoc kámoše – Michaela Douglase alias Gordona Gekka. Jo, přesně toho. Sice jen placatého na zdi, ale když jsme rozebrali do posledního slova scénu, nad kterou bychom ve filmu Wall street možná jen pochvalně zamručeli: „Hmm, je dobrej,“ tady nás položila na lopatky. Aha, tak takhle se to dělá...

A dělalo se, makalo, kouřilo se od klávesnic a to pochvalné mručení: „Hmm, je dobrej!“ se najednou začínalo obracet do vlastních řad. A když on je dobrej, já budu lepší.

Důležitost každého slova, gesta, tónu hlasu, artikulace - všechno najednou začalo dávat mnohem větší smysl.

Byly to hodiny a hodiny tvrdé práce a zavařených mozků. Ale výsledkem je (nejen v našich očích) někdo úplně někdo jiný, než jen nudný dodavatel reklamních předmětů.

Protože:

Dokážeme vystřihnout cokoli i bez nůžek.

Prodáváme takové dárky, které vykouzlí úsměv každému i v pondělí ráno.

Přinášíme radost v dárkovém balení.

Od rána do večera si hrajeme a děláme všechno pro to, aby se s námi klienti cítili jako v domě plném hraček.

Rozdáváme radost s potiskem.

Než si uvaříte kafe, jsme tady s řešením.

Řešíme hlavolamy našich zákazníků

Dodáváme koření pro byznys. Aby byl voňavější, šťavnatější, chutnější a Vaši zákazníci se k Vám rádi vraceli.

Potěšen bude jak obdarovaný, tak i Váš klient, tím pádem i Vy, agentura, a nakonec i my, iMi.

Vznikne taková „mexická vlna radosti“.

Milujeme dárky a sami je rádi dostáváme, takže děláme, co nás baví.

No a někteří odvážlivci šli ještě dál:

Děláme všechno pro to, abychom pro zákazníky byli spolehliví jako dobře nasazený kondom...

Prostě a jednoduše:

Baví nás Vás bavit.

Místo propisek, hrnků a deštníků najednou dodáváme vitamíny, koření, vůně, barvy, zvuky...

Vidíte to? Cítíte to? Slyšíte to?

Pár slov a zapínají se nám všechny smysly, probouzejí emoce, máme chuť dozvědět se víc.

Z naší nejlepší a nejskvělejší firmy, kterých jsou tisíce, je najednou kompas, průvodce, opora, partner.

A to, že jsme nejlepší a nejskvělejší si necháme pro sebe. My to víme a zákazník na to brzy přijde sám. Od něj to pak bude znít přeci jen o trochu líp. „Můj nejlepší partner, je firma iMi partner.“ To přece neurazí nikoho, kdo má tohle barevné logo na vizitce.

Myslím, že jsme společně udělali velký kus práce a z účasti na všech dalších školení se kupodivu už nikdo nevymlouval. Dan si nás získal úplně jiným pohledem na to, jak můžeme naši firmu nejen prezentovat u klientů, ale jak můžeme jinak vidět i sami sebe.

Ze zasedání asociace IPPAG, kromě prezentace průzkumu trhu, o které se zmiňujeme na jiném místě, Tomáš přivezl i heslo, které by mělo od letošního roku vlát nad hlavami nás všech, kteří v oboru reklamních předmětů chceme něco znamenat.

„Nemůžeme chtít po zákazníkovi, aby si nás zapamatoval. Je na nás, abychom se stali nezapomenutelnými!“

Díky všem, jejichž hlášky jsem si půjčil a omlouvám se těm, jejichž hlášky se sem nevešly. Záměrně jsou anonymní, i když každá má svého autora nebo autorku. Vystihují totiž nás všechny. Stejně jako tahle poslední:

Co dělám?

Ochlazuji Peklo a přibližuji Nebe.

Mým cílem je odstranění Pekelných starostí, do kterých se můžete dostat při hledání prostředků, jak zviditelnit Vaši společnost a Vaše výrobky.

Když se to podaří, přichází Nebeská fáze.

V ní dochází u Vás i u mne k dosažení spokojenosti. Je to období skvělých prodejů, pochval, finančních odměn – zkrátka Nebe na Zemi.

A tam směřuji.

jak_jsme_moc_nechteli