Píšeme a píšeme

Desítky mailů denně prolezou našimi počítači. Některé nás naštvou, některé rozesmějí, některé udělají radost a jiné bleskově zmizí v odpadkovém koši.

Na některé dlouho čekáme, a tak jsme naštvaní už dávnou před tím, než konkrétní mail vůbec přijde.

Co s tím? Dá se to nějak změnit?

Většina z těch, pro které jsou maily denní chleba se, rozdělena do čtyř skupin, v červnu setkala na dalším ze seminářů s Danem Kouřilem z FBE (víc o školeních v sekci...). Cílem bylo tentokrát vnést do našeho psaní trochu pravidel. Plakalo se, stěžovalo, žalovalo, ale málokdo si přiznal, že i on je tím, kdo by ve svých reakcích kolegům mohl a měl něco změnit.

Nikdo netušil, že vytvářením pravidel „pro ty druhé“ si pilně řeže i do své vlastní větve. Ale tak už to holt bývá. Pravidla jsou na světě. Čtyři skupiny pod Danovou taktovkou popsaly své představy, co by v naší vzájemné komunikaci nemělo chybět. A čtyřikrát se zopakovalo téměř totéž. Nebylo složité dát všechna tahle pravidla dohromady a vytvořit z nich firemní desatero. Krásně se nám napojilo (aniž by to kdokoliv předem tušil a chtěl) na naše firemní hodnoty.

A tak je to konečně tady, Tomem posvěceno a oficiálně zveřejněno – máme závazná pravidla „pro ty druhé“. Jen bychom neměli zapomenout, že pro všechny ostatní „ti druzí“ jsme my sami J

Radek