Reklamní a dárkové předměty v USA

Do vzorku 1005 respondentů z řad občanů USA byli vybraní ti, kteří za poslední dva roky obdrželi minimálně jeden reklamní předmět. Důležité je také uvést zjištění, že dotazovaní k dárkům přistupují nejen jako k užitečným předmětům, ale i jako k reklamě s trvalým účinkem.

Výzkum analyzoval pocity respondentů podrobně, protože hlavně na dojmu z obdrženého předmětu a z okolností souvisejících s jeho předáním (event, osobní návštěva atd.) závisí návratnost investice do 3D reklamy.
83 % účastníků výzkumu vítá reklamní a dárkové předměty s reklamním poselstvím,
48 % by je rádo dostávalo častěji,
30 % se nebrání personalizovaným předmětům (s jejich jménem, s osobními informacemi atd.),
25 % má kladný vztah k produktům s odkazem na kontakty inzerenta pro případ jejich budoucího využití,
38 % z nich cítí trvalou připomínku na dárce,
49 % nijak nevadí logo na předmětech.
Poslední údaj v souvislosti s pocity obdarovaných zdůrazníme zvlášť: Pouze dvě procenta respondentů dostává reklamní a dárkové předměty nerado.

Člověk je také tvor rozumný a o 3D reklamě si něco myslí. A co si tedy o reklamních a dárkových předmětech myslí našich 1005 Američanů?
73 % z nich se domnívá, že byli obdarováni za účelem podpory jejich informovanosti o službě či zboží,
63 % si myslí, že jde o rozvíjení povědomí o značce či firmě,
56 % dochází k názoru, že je to vyjádření vděku za provedený obchod,
32 % je chápe jako rozvíjení vzájemné dobré vůle,
25 % se domnívá, že jsou připomínkou konkrétní osobní nebo společenské události,
16 % dotazovaných si myslí, že jsou pobídkou k obchodní akci,
13 % vyvozuje, že darující jimi projevují svůj úspěch.
Nejnižší údaj je opět asi nejzajímavější. Tři procenta jsou přesvědčena, že reklamní a dárkové předměty nejsou ničím jiným než vyhazováním peněz. Snad tato 3 % v přepočtu na počet obyvatel třetí nejlidnatější a ekonomicky možná stále nejsilnější země na světě stojí zadavatelům za změnu jejich názoru? A jak na to? Jistě postačí stručný návod: znalost zájmů a vkusu klienta, vhodná příležitost k předání předmětu, jeho kvalita a hlavně setrvalý rozvoj vzájemných vztahů.
Ale to vše Američané vědí dobře i bez nás.

Pokud jsme zmínili, že naprostá většina lidí ráda reklamní a dárkové předměty dostává, neměl by se tímto zjištěním zadavatel uspokojit. Jak to tedy udělat, aby si příjemce předmět i ponechal? Téměř jistě se to podaří produktu, který vlastník bude moci využít. Tak ve výzkumu pravilo 92 % dotázaných, jen nevíme, zda šlo o předměty obecného účelného využití nebo s perfektní znalostí klienta cílený dárek. Propisovačku nebo diář potřebuje opravdu asi každý, ale s cyklistickým dresem, navíc konkrétní velikosti, to je úplně jinak. Co procent se týká, následuje pád o celých šest desítek do oblasti emocí, jako je žádost či dokonce touha si předmět ponechat nebo jeho atraktivnost. Skupina pod dvacet procent začíná na předmětu jako nástroji reference, pokračuje jeho zábavným charakterem, loajalitou k dárci a končí na 14 % jedinečností předmětu.
Možná překvapivě nejsou peníze tentokrát až na prvním místě, protože cena předmětu vede k jeho ponechání jen u 7 % dotázaných, a co už je snad na hranici statistické chyby, jsou 3 % ve prospěch vzdělávacího aspektu dárku.
Bylo by to u nás více?