Schwarzwolf cross Great Himalaya Range - part 5

Den 10.

Kargyak 4200 m n.m. – Lakang 4480 m n.m.
15 km, 6 hodin
Vstáváme do slunečného, ale zasněženého rána. Počasí se ale oproti včerejšku zlepšilo a nefouká vítr. Snídáme puding, naposled se účastníme školního nástupu a fotíme se s dětmi. Lopseng s koňmi přichází podle dohody před jedenáctou. Nakládáme proviant a kontrolujeme, zda má s sebou slíbené spacáky navíc, vařič a proviant – dál už žádná obydlená místa nejsou. Loučení.
Vyrážíme k himálajskému sedlu Shingo-la. Cestou potkáváme asi patnáctičlennou skupinu Nepálců. Jsou to chudí dělníci, kteří přes léto pracují v Zanskaru při stavbě a opravě cest. Pohled na nevybavené, špatně oblečené lidi bez zásob je neuvěřitelný. Mají před sebou stejnou cestu jako my, ale jejich tempo je dvojnásobné. Na cestu si nesou jen pár balíčků sušenek. Nezbývá než jejich vytrvalost a odolnost obdivovat. Je zajímavé, že i v tak chudém regionu jako je Kašmír najdou práci gastarbeitři.
Procházíme údolí okolo posvátné hory Gomburanjon. Lopseng se u ní zastavuje a po svém se modlí k bohům hor. Navečer přicházíme k tábořišti Lakang. Je tady i malá kamená chatrč bez dveří a okna, kde se na noc uchýlíme. Vaříme na kerosinovém vařiči noodle-soup a čaj. Později přichází ještě jeden koňák, který směřuje taky na druhou stanu hor.
Překvapení pro nás je noční vpád nepálské skupiny. Pokusili se zdolat Shingo-la, ale vítr, sněžení a tma je donutili vrátit se zpět. V malinké chatce se tak najednou mačká skoro 20 lidí, oni jen s dekou, nebo i bez ní. Někteří v noci naříkají bolestí, asi proto, že mají místo bot sandály a budou mít omrzliny. Je nám jich líto. Za úsvitu se však všichni znovu vydávají vzhůru a už je nepotkáme.

Den 11.

Lakang 4480 m n.m. – Shingo-La 5100 m n.m – Upper Chumik Nakpo 4640 m n.m.
12 km, 8 hodin
Takže dnes překonáme hřeben Himaláje! Vstáváme do slunečného mrazivého rána. Posnídáme sušenky s čajem a vyrážíme. Cesta prudce stoupá do sedla a asi po hodině už jdeme sněhem, naštěstí ho není moc. Údolí Kargyaku se nám rychle vzdaluje. Značná nadmořská výška je cítit, pro naše netrénované těla je každý další výškový bod výzvou a dýchá se pořád hůř. Před polednem se však už blížíme k sedlu. Z dálky jsou vidět modlitební praporky přivázané k čortenu na vrcholu stoupání. A najednou jsme tam, vrchol naší cesty je dosažen. Nahoře v sedle dost fouká, tak jen povinná fotografie, recesistní cigareta a šálek čaje z termosky a míříme dolů do údolí Bassi.
Najednou se nám jde lehce. Začínáme totiž postupně klesat, i když s různými výšlapy nahoru podle terénu. Hlavně ale víme, že jsme to dokázali. Sněhu postupně ubývá a v podvečer přicházíme k další, tentokrát ještě menší chatrči v Chumik Nakpo. Večeříme rýži s bramborami, a dlouho si vyprávíme. V noci je překvapivě velká zima, zamrzá nám i voda v lahvi ve spacáku! Spíme už ale bez obav klidně a moc dobře.

Den 12.

Chumik Nakpo – 4640 m n. m. – Zanskar Sumdo 3920 m n. m. – Manali 2050 m n. m.
14 km, 5 hodin pěšky
180 km, 5 hodin autem
Poslední den treku se opravdu vydařil. Snídáme zase sušenky s kávou. Následuje sestup dolů do údolí, krajina se pozvolna mění, kamenitá pole začínají pokrývat alpínské a subalpínské rostliny. Ty s přicházející zimou hrají všemi odstíny oranžové, žluté a hnědé barvy. Cesta neuvěřitelně rychle ubíhá a po čtyřech hodinách chůze vidíme v dálce soutok dvou řek „sumdo“. A přijíždí tam jeep! Ten jsme objednali před třemi dny satelitním telefonem v Kargyaku a „potvrdili“ vzkazem po nepálské skupině. A on dokonce přijede téměř přesně ve stejnou dobu, kdy my do údolí dojdeme. Je třeba podotknout, že od Lakangu jsme nepotkali ani jednoho člověka a tak z čekajícího řidiče máme radost.
Nakonec s ním domlouváme odvoz až do Manali. Podle mapy je to „jen“ 180 km, ale cesta zabere okolo 5 hodin. Musí se totiž překonat pověstný průsmyk Rothang Pass. Toto vysokohorské sedlo v nadmořské výšce 3980 m n. m. spojuje údolí řeky  Lahaul, kde je buddhistická kultura, s údolím řeky Beas, které už je osídleno převážně lidmi hindí. Nutno říct, že krajina je čarokrásná, je to jakoby někdo namíchal Tatry, Alpy, Himaláje a Adršpach na jednu fotografii. Navečer dorážíme do Manali, a jsme u konce cesty. Teď máme před sebou jen relaxaci a let s Dillí do Prahy. Byl to krásný zážitek.